Kolik hodin denně stráví dítě v jednom oblečení? Ve škole je to běžně sedm hodin. Sečteno za celý školní rok, tedy zhruba osmatřicet týdnů výuky krát sedm hodin denně, vyjde přes 1 300 hodin, což je, jako by dítě nosilo stejné oblečení nepřetržitě dnem i nocí takřka dva měsíce v kuse.
U menších dětí ve školce to bývá ještě déle. Rodiče je přivádějí kolem sedmé ráno a vyzvedávají třeba až v pět odpoledne, to je devět až deset hodin v kuse. A i když se tam děti na spinkání nebo na ven převlékají, součet času stráveného v základní vrstvě oblečení zůstává obrovský. Na rozdíl od školáků, kteří většinu dopoledne prosedí v lavici, se navíc školkáčci neustále hýbou: lezou po koberci, běhají po zahradě a skáčou. Při každém pohybu dochází k neustálému tření látky o jemnou kůži. V kombinaci s teplem a potem tak oblečení vytváří celodenní zátěž pro pokožku, ať už jde o namáhaná místa pod koleny, v podpaží, nebo na stehnech. O to důležitější je, co mají děti celý den na sobě.
Bavlna se napije, polyester vlhkost téměř nesává
Textilní laboratoře mají pro navlhavost vláken přesná čísla. Bavlna za standardních podmínek pojme přibližně 8,5 % své suché hmotnosti ve vlhkosti, bambusová viskóza zhruba 11 až 13 % a polyester jen kolem 0,4 %. Bavlna a viskóza tak vlhkost do určité míry vážou přímo ve vlákně, polyester ji ale sám téměř nenasává. U jednoduchých syntetických úpletů, ze kterých se šije většina triček a mikin, tak může pot zůstávat déle na povrchu kůže nebo mezi kůží a látkou. Přírodní vlákno si vlhkost vezme dovnitř své struktury, takže i zpocená bavlna nebo viskóza na omak většinou nepůsobí mokře, zatímco u polyesteru pot spíš zůstává na povrchu a drží se v kontaktu s kůží. Tělo se přitom ochlazuje hlavně tím, jak se pot odpařuje. U dítěte, které se celý den hýbe nebo naopak dlouho sedí v jedné poloze, tak mezi kůží a látkou vzniká vlhké mikroprostředí, ve kterém se daří i bakteriím, které za tím nepříjemným zápachem propoceného trička po pár hodinách nošení většinou stojí.
I tričko z lahví je pořád kus plastu
Polyester je chemicky vzato typ plastu, přesněji PET, stejná surovina, z jaké se vyrábí lahev od limonády. Řetězce to dnes rády obracejí ve svůj prospěch a chlubí se tričky ušitými z recyklovaných lahví, jenže na kůži dítěte zůstává pořád plastová tkanina, jen s lepším příběhem na cedulce. V NiceBelly proto sázíme na vlákna, která opravdu vyrostla.
Syntetika navíc přináší praktické komplikace, zvláště na podzim a v zimě. Jakmile se ve školách a školkách začne topit, vzduch v místnostech vysychá. Suché prostředí umělým vláknům nahrává a elektrizují daleko lépe a intenzivněji. Pro děti, které se během dne několikrát převlékají, to znamená nepříjemné kopání statické elektřiny a vlasy stojící na všechny strany. Přírodní biobavlna nic z toho nedělá.
Dětská kůže ještě nemá vlastní štít
Kůže malých dětí, zejména předškoláků, bývá tenčí a citlivější než kůže dospělých. Teplo, pot, vlhkost a neustálé tření látky proto snadno vyvolají zarudnutí nebo svědění, nejčastěji pod koleny, v podpaží, kolem pasu nebo na zadní straně stehen. Syntetická vlákna jako polyester, akryl nebo nylon k tomu přidávají ještě jednu vrstvu problému: díky statické elektřině se těsně lepí na tělo a doslova jako magnet přitahují drobný prach a nečistoty z okolí. Výsledkem bývá mechanické dráždění, zčervenání a neodbytná potřeba se škrábat, což pociťují hlavně děti s ekzémem nebo citlivější pokožkou. Opakované dráždění navíc může přispět k dráždivé kontaktní dermatitidě. Pokud se potíže vracejí, zhoršují se nebo svědí, je namístě poradit se s pediatrem či dermatologem. Co je nejblíž kůži, hraje prim, ať už dítě zrovna sedí v lavici, nebo leze po koberci ve školce.
Oblečení do školy z přírodních materiálů, na co se dívat
Oblečení do školy z přírodních materiálů nemusí znamenat hodiny čtení etiket. Stačí hledat pár slov: bavlna, biobavlna, bambusová viskóza nebo merino, ideálně s malým podílem elastanu kvůli pružnosti. Stejná logika platí pro trička a mikiny do školy i pro legíny do školky, protože dítě v nich stráví většinu dne. Vyplatí se mít v šuplíku víc kousků na střídačku, aby jedno tričko nemuselo sloužit dva dny po sobě, propocené oblečení totiž taky potřebuje čas na proschnutí a odpočinek. A pokud dítě po škole nebo školce přichází domů podrážděné víc, než by odpovídalo obyčejné únavě, je dobré se podívat, z čeho je vlastně ušité to, co má celý den na kůži.
